Vrány
Modry Petr2019-12-29T17:25:55+02:00Ráno sbírám bílý vrány Popadaný ke dnu Jak košilka rozervaný Sotva k Tobě sednu Večer sbírám zbylé síly Obejmi mě… Pevně! Ve tmě Tvůj klín matně bílý A verše zní tak levně
Ráno sbírám bílý vrány Popadaný ke dnu Jak košilka rozervaný Sotva k Tobě sednu Večer sbírám zbylé síly Obejmi mě… Pevně! Ve tmě Tvůj klín matně bílý A verše zní tak levně
V chtíči mou mysl brázdí jsem v píči fotka na zdi
Z děčínského zámku v devítce slyším křičet pávy.
v předklonu pak vkleče a Měsíc nebem teče naše cesty zkřížený jak meče
Někdy mi připadá že místo plic mám žábry Bez dechu hledím na Tebe Lijákem ztmavlé šlachovité habry Jak moje prsty když nejdou od sebe
má milá voní jako chaluhy zpěněné slaným příbojem už cítím jak se vlna zvedá hlavně se nevzdat před bojem „… a budeme oba překvapeni, že nedržím slovo, ale tebe.“
Potkal jsem v Podmoklech špinavou couru Oči jí svítily nadějí Kabátek z perutí peří a mouru Přiznávám – zdrhnul jsem raději Dnes ráno na baru potkal jsem jinou Krásná jak přístavní kurva Mé dávné lásky mi kynou – a kynou – kousek si pro sebe urvat …
Šel jsem se projít, jen na chvíli pryč od mašiny, a u kanálu Ploučnice potkal bezzubého cikána, jen my dva jsme tam neměli roušku, a když viděl, jak si něco fotím, povídá: Je tam? Je to macek, ten má ramena jak… takovejhle kus je to, rozpřáhl ruce – a málem si o zábradlí rozbil
Možná ti usnu s hlavou v klíně ta chvíle bude jistojistě hebká a pak se vztyčím stejně líně … náhle tak tvrdý – jak má lebka
Mejla že jsem zvaný z vany Pak studená sprcha Hejla dělám Honey Bunny Láska je fak mrcha …
Modrý Petr je námořnická vlajka.
Vyvěšuje se, když je loď připravená vyplout. Táta byl námořní kapitán – tak jsem jako kluk obeplul svět.
Bílé pole lemované modrým pruhem, v námořnické abecedě je písmenem P.