Prší
Modry Petr2019-11-20T18:39:51+02:00Plochá jsi jak rejnok manta Baroko se neuplatní... Zítra zajdem na Rembrandta Teď do mě svý zuby zatni
Plochá jsi jak rejnok manta Baroko se neuplatní... Zítra zajdem na Rembrandta Teď do mě svý zuby zatni
dneska v noci nikdo se nezabije dneska v noci voda nic nevyplaví dneska v noci půlnoc už neodbije dneska v noci vystřelím si tě z hlavy „Dneska v noci“ (řízně, vesele; pochodová)
Až přijde pro mě smrt s kosou ať je to hlavně ostrý ať jen pomyslím na bosou a … z příběhů jen kostry tu zbydou místo vší té něhy jak stromy, když si lehnou jak stará láska, loňské sněhy s ní žádné city nehnou Až přijde pro mě zmrd s kozou on mlčí, ona mečí (ty temný oči
Má pod očima zlatý lem jak stříbro k ránu zčerná A tetování s motýlem … já zůstanu ti věrná
Dnes večer Luna v oblouku jak měkké stíny pod tvými ňadry jak hebká kůže otlačená od kostic (nevím, proč u kostic vždycky myslím na kosatky) a nevím, proč ji nosíš když ji vlastně neužiješ asi jako já nosím nože a pistoli Je devátého a zase jsem je začal brát lepší než se zabít je ten
Trochu mne mrzí že mě neuvidíš Vousy pryč a nový boty kalhoty a kabát modrou košili Sekne mi to Na druhou stranu druhý břeh … Dobře že neuvidíš Kdyby mne to zlomilo a padl jsem a zůstal na dně Do posledního dechu Dum spiro spero No jasně Dobře že neuvidíš až Sekne mě to
jen tiše pozorovat kosa jak poskakuje větvovím za šera ráda chodíš bosa a víc se nikdy nedovím
Tak místo závěsu si pověsila deku: Lehni si na mě, nohy mi trochu chladnou … Chlapíkům naproti na prostěradlech z fleků povadne úsměv a všechny údy zvadnou Někdy se čas protáhne jak kočka skřípavě zavrzají péra nekonečna: Lehni si na mě, ta tramvaj chvíli počká … ukaž mi jak si stojíš – tiše zašeptá slečna
Modrý Petr je námořnická vlajka.
Vyvěšuje se, když je loď připravená vyplout. Táta byl námořní kapitán – tak jsem jako kluk obeplul svět.
Bílé pole lemované modrým pruhem, v námořnické abecedě je písmenem P.