Koukám jak bluma: „Kde je mých pět švestek?!“
„Píchni mě špendlíkem, nevěřím vlastním očím – a na uších mám oringle.“

Ryngle – slovo pochází z němčiny (z německého Ringlotte, které je odvozené z francouzského Reine-Claude, podle francouzské královny Klaudie), ale v češtině se jeho pravopis ustálil jako ryngle.

Mimochodem, ryngle jsou příbuzné švestkám a blumám, ale nejde o totéž. Nejčastěji se tím myslí kulaté zelené nebo žlutozelené plody, které se botanicky označují jako renklóda. V běžné řeči se ale názvy ryngle, renklódy, blumy a švestky často různě zaměňují.

Obecně platí:

Švestky – bývají podlouhlé, modrofialové až tmavě modré, s pevnou dužninou, která jde dobře od pecky.

Blumy – bývají spíše kulaté, mohou být žluté, červené, fialové i tmavě modré. Dužnina často nejde od pecky tak dobře jako u švestek.

Ryngle (renklódy) – jsou také kulaté, ale nejčastěji zelené až žlutozelené nebo zlatožluté a bývají velmi sladké.

Takže pokud jsou plody kulaté a mají švestkově modrou nebo fialovou barvu, pak se v běžném českém označení většinou jedná o blumy, nikoli o klasické švestky.

Botanicky jsou ale všechny tyto plody různé odrůdy slivoně domácí nebo jejích blízce příbuzných slivoní. Rozdělení na švestky, blumy a ryngle je hlavně ovocnářské a lidové, hranice se často překrývá a stírá. 

A pak tu jsou ještě špendlíky… což je další člen stejné „rodiny“ a lidové názvy se opravdu překrývají. 

Špendlík (nebo také špendlíček) je původně drobnější druh slivoně. 

Typicky: je menší než běžná švestka, bývá žlutý až žlutozelený, má spíš oválný až vejčitý tvář, je hodně aromatický a sladký, často jde hůř od pecky.

Nejznámější jsou žluté špendlíky. Fialové existují také – často se jim říká červené nebo modré špendlíky, ale v praxi už se hranice mezi špendlíkem, slívou a švestkou dost stírá.

Zjednodušeně:

  • špendlík = malá žlutá (ale může být i fialová) slivoň
  • ryngle = většinou kulatá zelená/žlutá, velmi sladká
  • bluma = většinou velká kulatá slivoň, klidně fialová
  • švestka = typicky modrofialová, podlouhlá

A zajímavost: v různých krajích se názvy používají jinak. Třeba někde se všem žlutým slivoním říká „špendlíky“, jinde „mirabelky“, i když botanicky to nemusí být totéž. Takže když někdo řekne „mám na zahradě špendlíky“, bez fotky nebo ochutnání se to někdy určit nedá. Což ale platí nejen o tomhle ovoci, že jo. Mňam!